Domovem pepře – pepřovníku černého jsou indické monzunové lesy. Dnes je pěstován nejvíce v Indii, Indonésii, Malajsii a Brazílii .Z pepřovníku černého se v různém stupni zralosti bobulí získává sklizní pepř bílý, černý a zelený. Pepř červený nepatří k pravým druhům pepře, pochází z brazilského pepřovníku, který roste po celé Jižní Americe.

Pepř je jedním z nejstarších a nejoblíbenějších koření na světě, někdy je nazýván také králem koření. Celý nebo mletý se používá se v kuchyních celého světa do polévek všeho druhu, do masitých jídel, omáček, salátů, pro váječné i bramborové pokrmy.Koření vlastně všechny pikantní pokrmy.

Gurmáni koření jídlo jen čerstvě umletým pepřem, protože jen tak vynikne nejen jeho ostrá chuť, ale i aroma. Zeleným pepřem se navíc ochucují také některé sladké dezerty, ovocné saláty, jahody aj.

Chuť červeného pepře je spíš nasládlá, aromaticky kořenitá a lehce ostrá. V kuchyni se však používá hlavně pro zajímavý kontrast ve směsi se zeleným, černým a bílým pepřem, tedy spíš jako dekorace.

Účinné látky pepřovníku černého podporují látkovou výměnu a trávení, neboť povzbuzuje slinění a tvorbu žaludečních šťáv. Díku tomu povzbuzuje chuť k jídlu a pomáhá proti nadýmání. Kromě toho pepř také stimuluje srdeční činnost.